Fórum uživatelů software PROTECH

Počítám pro Zelenou úsporám řadový RD s bohatě prosklenou stěnou na jih. V jedné variantě jsou dvojskla s jednou selektivní vrstvou (q=0,67), v druhé trojskla se dvěma selektivními vrstvami (q=0,50). Rozdíl v úspoře tepla je kolem 1%, ale ve prospěch dvojskel, tzn. že dvojskla jsou úspornější. Čekal bych to obráceně. Skutečně takto výpočty podle TNI 73 0329 vycházejí?

Potřeba tepla podle ISO 13790 se počítá ze vztahu Qdem = QL - ETA * QG
Okna ovlivňují hodnotu tepelných ztrát QL součinitelem prostupu tepla Uw a hodnotu tepelných zisků QG propustností slunečního záření q. Pokud tedy u okna změníme (snížíme) jen hodnotu propustnosti q a současně nezměníme (nesnížíme) hodnotu součinitele prostupu tepla okna Uw, můžeme dostat popisovaný výsledek.

Samozřejmě ve výpočtu měním také Uw. Typicky pro dvojsklo 1,2, pro trojsklo 0,9 W.m-2.K-1. Přesto vycházejí dvojskla příznivěji, tzn. že tepelné zisky z oslunění převáží nad tepelnými ztrátami prostupem tepla. Znovu zdůrazňuji, že se jedná o okna na jižní fasádě.

Výpočet máte vpořádku. U zasklení jsou důležité sluneční zisky od slunečního záření, které ovlivňuje součinitel g. Při té příležitosti upozorňuji, že je důležité dosazovat správné hodnoty součinitelů pro zasklení zvláště u zasklení dvojsklem s Ug=1,0 . Pro zamyšlení přikládám hodnoty k porování :
- dvojsklo Ug=1,1 g=0,67
- dvojsklo Ug=1,0 g=0,49 (zlepšení prostupu bylo dosaženo napařením další pokovené vrstvy a tím zároveń ke snížení slunečních zisků na úroveň trojskel)
- trojsklo Ug=0,6 g=0,50